Home

(4.5.2015, 17:02) Zakopla som o šk. tašku(dúfam), čo rozhojdalo zips na nej. Po chvíli učenia sa fyziky(aká irónia)a smiatia sa na hojdajúcom sa zipse som zistila, že aj po cca 10tich minútach sa ten zips stále mierne hojdal. Neovládam fyziku na toľko, aby som súdila, ale toto nie je normálne :-DDDDD.

 

 

 

 (viac statusov)

Ukáž status

Čawce mravce! Servus kaktus! :-D

Volám sa Denisa a mám 16 rokov. V blogovaní nie som nováčik, prichádzam sem z blogu Hellgirlll.blog.cz, ktorého fantóm sa tu dosť často objavuje(hlavne pri vtipných obrázkoch mojej tvorby, pri ktorých sa mi nechcelo mazať starý zdroj). Napíšem vám tu aspoň základné veci o mne, zvyšok si domyslíte, keď budete skúmať môj blog. Tak fájn, začnime:

1. Cca 5 rokov(podľa toho, kedy čítaš tento text) fandím Martinovi Chodúrovi :-)

2. Chovám doma žabky...albínky(druh pazúrnatka vodná), potvorky malé! :-D 

3. Tvorím a predávam výrobky z polymérovej hmoty a moje obľúbené slovo je FIMO, hoci tvorím z Cernitu.

4. Milujem haluze, humor, plno ľudí mi vraví, že som optimista, no aj ja mám smutné chvíle...

5. Už 2x bola v TV Markíza o mne reportáž (1. o predajnej dobročinnej výstavke FIMO výrobkov na mojej škole, 2. keď som dostala ocenenie Krištáľové srdce Ferdinanda Martinenga za už spomínanú výstavku)

6. Školu mám rada hlavne kvôli tomu, že tam je to, čo sa spomína v bode 4. 

7. V 8. ročníku som bola zamilovaná do svojho učiteľa angličtiny, čo spomínam pri každom vtipe, ktorý s tým len trocha súvisí. 

8. Keby niet ocka, tento web by neexistoval (translation: Díky foter! xD)

 

Hodnotenie používateľov: 0 / 5

Hviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívne
 

Hned několik příběhů popisuje náš fanoušek, co se mu stalo a co se mu děje. Po půlce článku se fanoušek zaměřuje na energie člověka a astrálním cestování: "Zdravím, mám několik zážitků, o které bych se rád podělil ANONYMNĚ. Když mi bylo cca 5 let, byly v rodině určité rozepře. Trpěl jsem na noční můry, kolikrát jsem se křikem probral ze spaní. Jedné noci jsem usnul na gauči u otce, kolem 2 hodiny ranní jsem se vzbudil a před sebou jsem viděl oči plně červené barvy, které se pohybovaly nahoru a dolů. Když jsem probudil otce, neviděl je, nebo mě spíš nechtěl vylekat a řekl, že se mi něco zdá. Po rozsvícení zmizely, prošel jsem několikrát místo a nic. Po zhasnutí světla a ulehnutí opět na gauč, se opět objevily ty oči. Zbytek si už nepamatuji, usnul jsem. Nikdy jsem se nedozvěděl, co to mohlo být, do teď na to nerad myslím. Pár let na to jsem viděl něco divného na obloze.. Tvarově to odpovídalo stíhačce gripen, z ničeho nic se to objevilo, proletělo krátký oblouček a opět to zmizelo, bylo to celé fosforově zelené. Nedávno jsem viděl dokument, že podobné tělesa různých barev, jsou viděny v Anglii. V rocích 1990-99 se dělo v místě mého bydliště spoustu divných věcí. V roce 2009 jedné noci jsem byl probuzen, spal jsem na břichu, jak je mým zvykem, otevřel jsem oči a nemohl se hýbat. Syšel jsem vítr a jako by jste na mě foukali větrákem, nemohl jsem se hnout. Zavřel jsem oči a řekl si že to přejde. Nedávno se mi stalo to stejné, akorát jsem spal na zádech. Večer jsem měl pocit, jak kdyby předemnou někdo stál, nemohl jsem se pohnout ani otevřít oči, opět jsem usnul. Asi tři měsíce zpátky jsem koukal na film Insidius. Moc na horory nekoukám, vězí mi pak myšlenka na tyto věci moc dlouho v hlavě. Jedné noci jsem v podnapilém stavu vracel ze zábavy. Před vchodem do pokoje, jsem si nevím proč, vybavil toho čerta s oranžovou držkou. Bylo to opravdu živé! Představil jsem si ho přímo přede mnou, jako by zrovna vylézal z mého pokoje. Rychle jsem rozsvítil a vzápětí praskla žárovka a nešla elektřina v celém domě. Možná náhoda, ale dost v blbý okamžik. Zajímám se o duchovno pouze jako laik. Už v sedmé třídě základní školy mě dost bavilo tohle řešit. Při výuce dějepisu jsem se upřeně zadíval na kantora, viděl jsem jeho auru, byla fialová, po té se mi to stávalo častěji u nějakého kluka na fotbalovém hřišti, aniž bych chtěl. Viděl jsem zeleno/žlutou barvu a u nějakého človíčka ve městě jsem viděl čistě bílou. Od té doby nic, zkoušel jsem i trénovat v šeru, když se koukám na svojí ruku, spíš zmizí takže nevidím nic, ani tu ruku. Po chvilce se ruka vrátí a jsem opět na začátku. Nemůžu to znovu vyvolat. Zkoušel jsem meditaci, po cca 10 min jsem si připadal, jak kdybych opravdu rychle jel autem a zužoval se mi obraz cesty. V tom jsem viděl sám sebe, jak sedím. Byl jsem zbarven do zelené barvy a svítil, lekl jsem se a otevřel oči. Už druhý měsíc jsem se pokoušel astrálně cestovat. První pokusy byly spíš, no nestojí za řeč, jenže nedávno už jsem cítil že jsem trošku dál. Při celkovém uvolnění těla a mysli jsem začínal pociťovat jako by se mé tělo propadalo do postele, na které jsem ležel a část ze mě šla směrem nahoru. Zrychlil se mi dech a začal jsem se klepat. Pomalu jsem cítil, že mi ujíždí koutky úst, jako bych se chtěl smát a v tom to pomalu přestalo, přisoudil jsem to k šoku. Dost by mě zajímalo jestli s tímhle má někdo zkušenosti a jestli by se o ně někdo nepodělil?"

.

Tento príbeh som našla tu