Zaujímavosti

(4.11.2016 20:58) http://detskycin.ludialudom.sk/detskycinroka/dusan-a-tomas-zachranovali-zivoty-pri-leteckom-nestasti/ < prosím, hlasujte. Kámoška ma poprosila, aby som si to dala na svoj blog, ale dávam to sem i preto, lebo si tiež myslím, že je to uznania vhodný čin. #respect

(viac statusov)

Ukáž status

Hodnotenie používateľov: 0 / 5

Hviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívne

Jen v Křivém lese v Polsku se můžete položit na rostoucí kmen stromu! | zdroj: www.placestoseeinyourlifetime.com

 

Hodně záhad člověk najde v samotné přírodě, ani nemusí pátrat někde mimo planetu či realitu. Jednou z nich je Křivý les u vesnice Nowe Czarnowo v Západním Pomořansku v Polsku. Bizarní háj s jednotně zakřivenými kmeny borovic je dodnes zahalen rouškou tajemství, neboť navzdory různým teoriím se dosud nepodařilo přesvědčivě dokázat, co zvláštní růst stromů vlastně způsobilo.

Křivý les (polsky Krzywy las) se skládá z přibližně 400 borovic, které jsou na úpatí kmene ohnuté v úhlu 90 stupňů. Vytvářejí tak tvar písmene J. Všechny stromy se jednotně ohýbají stejným směrem, a sice na sever. Bizarní háj však obklopuje větší les, kde rostou zcela normální, rovné borovice. Odhaduje se, že stromy v této lokalitě jsoustaré asi 80 let a byly tedy vysazeny někdy okolo roku 1930. K zakřivení části lesní plochy došlo, když byly stromky staré 7 až 10 let. Jenže proč? Co způsobilo, že od té doby rostou nakřivo? Počasí? Válka? Mimozemské civilizace? Teorií, snažících se záhadný fenomén vysvětlit, se nabízí hned několik.

 

 

Podle jedné z nich to má na svědomí kolísání gravitačních sil nebo jedinečná gravitační přitažlivost, která působila v této oblasti, jenže tato teorie je stejně bizarní jako sám Křivý les a neexistují pro ni žádné důkazy. Gravitační síla ostatně táhne objekty směrem dolů, nikoli do stran.

 

 

O něco pravděpodobněji se jeví hypotéza, podle níž mladé stromky ohnula těžká vrstva sněhu, která na delší čas zamrzla a pomalu roztávala. Jenže jak vysvětlit, že sousední stromy, které čelily stejným klimatickým podmínkám, se neohnuly a vyrostly rovně?

 

Velmi oblíbená teorie pak vysvětluje záhadný fenomén německou invazí do Polska v roce 1939, při níž se nepřátelské tanky prodíraly mladým lesem a zdeformovaly stromky do té míry, že pak rostly nakřivo. Ačkoliv událost by se shodovala s dobou, v níž došlo k deformaci kmínků stromů, záhadou je, proč byla zdevastována jen jedna jediná část lesa.

 

 

 

 

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení celé záhady se nabízí, že stromy úmyslně pokřivilimístní lesníci. Stromy nejprve vysadili a po určité době s nimi pomocí neznámých pracovních nástrojů a metod manipulovali tak, aby dosáhli onoho zakřivení. Pravděpodobně si tímto způsobem pěstovali přirozeně ohýbané dřevo, které se mělo použít na ohýbaný nábytek či ke stavbě dřevěných lodí.

 

Tyto praktiky ostatně nejsou ničím neznámým, vždyť ze starých spisů je známo, že v severní Evropě se používala anglická odrůda dubu Hedgerow k výrobě přirozeně ohnutých trámů do vnitřních částí lodí. "Stromy byly záměrně ohýbány určitým způsobem, aby z nich vyrostla potřebná sada zakřivených trámů, kterým se říkalo kružidlové trámy," píše se v jedné knize pojednávající o stavbě dřevěných lodí.

 

Invaze do Polska a druhá světová válka však plány lidí z nedaleké vesnice zhatila, takže svoji práci už nestihli dokončit. Zato tu po nich zbyl tajemný les. Válka totiž městečko zcela zničila a lidi vyhnala z jejich obydlí.

 

 

S obnovou obce se započalo až v roce 1970, kdy se v této oblasti postavila nováelektrárna "Dolna Odra" s teplárnou. Zřejmě proto nikdo ze současných obyvatelNoweho Czarnowa nemá nejmenší tušení, proč a jak nedaleký Křivý les vznikl. Neexistují pamětníci ani svědkové z oné doby. Les proto zůstává záhadou, nicméně prospívá a nadále roste a díky své bizarnosti se stal turistickou atrakcí, na kterou místní dnes lákají zvědavé návštěvníky.

 

Zdroj: Extrastory.cz

Hodnotenie používateľov: 0 / 5

Hviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívne

Norové jsou pověstní svým liberálním přístupem k vězeňství, jak se ukázalo například v případě masového vraha Breivika. Luxusní podmínky však panují i v jiných věznicích v Norsku, jak se přesvědčil bývalý americký dozorce, který jednu z nich navštívil.

Bývalý dozorce z věznice v Attika v New Yorku James Conevay navštívil v rámci natáčení televizního dokumentu norskou věznici Halden. Jedno z nejmodernějších nápravných zařízení v celém Norsku mu otevřelo své brány a Conevay nevycházel z údivu.

 

Vězení jako klícka

 

 

Průvodcem po vězení mu byl hlavní dozorce Jan Stromnes. "Mám co dělat, abych uvěřil, že jsem ve vězení," řekl mu po chvíli Conevay. Vězení je v lesích a horách, a tak se Conevayovi zdálo, že jde spíše o turistické letovisko. "Snažíme se přiblížit podmínky vězení co nejvíce přírodě. Naším cílem je udělat podmínky ve vězení co nejpodobnější normálnímu životu. To je klíčový prvek celého vězeňství v Norsku," vysvětlil mu Stromnes.

 

Tohle je prosím cela. Spíš to vypadá jako někde v obýváku. A kde jsou mříže?

 

 

V Bloku C Conevay spatřil celu pro deset vězňů, vybavenou televizí, terčem na šipky a také kuchyňským náčiním včetně nožů a vidliček. Conevay byl zjevně zmaten."Překvapuje mě, že vidím ocelové předměty, jako jsou nože. Jsme vůbec ve vězení?"kroutil hlavou Conevay. A to zdaleka není všechno. Vězni v Haldenu mají k dispozici také dílnu s nejrůznějším nářadím včetně šroubováků, kladiv a klíčů. "Ani jim to nemusí lidé zvenčí zapékat do koláčů," poněkud hořce zavtipkoval Conevay.

 

Za nůž na cimře se v našich vězeních chodí na samotku, tady se s nimi vaří

 

 

Vězni mají k dispozici také Xbox. A nahrávací studio s hudebními nástroji. "Vím, že vláda provozuje nejrůznější programy na přípravu vězňů pro vstup do normálního života, ale tohle jsem ještě nikdy nikde neviděl. To už je trošku přes čáru," šokovaně konstatoval Conevay. Ještě dodal, že v americkém vězení učili vězně tesařině nebo je připravovali na dokončení školy. "Jakou kariéru chtějí dělat vězni, kteří používají tohle nahrávací studio?" Podle Stromnese jde o součást hudebního výukového programu, který má snížit kriminalitu.

 

 

 

"Kdybych se zeptal svých vězňů v Attice, aby vymysleli vězení svých snů, bylo by to tohle. Zbývá už jen nechat jim klíče od cel. Haldenské vězení je podle mě utopie," shrnul návštěvu v Haldenu Conevay.

 

Každý večer se tu paří videohry

 

Který vězeňský systém je lepší, by mohla ukázat následující statistika. V Norsku je za mřížemi 3 571 vězňů, což je 70 lidí ze 100 000. V USA sedí ve vězení 2 228 424 lidí, což je 707 ze 100 000, to je desetkrát vyšší poměr.

 

Dejte vězňům klíče od cel, tohle není vězeníZdroj: Extrastory.cz

.

Hodnotenie používateľov: 0 / 5

Hviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívne

Slovo hoverboard se těžko překládá do češtiny, stejně jako se nepřekládá slovo skateboard. Tahle novinka, která se zrodila v hlavě vynálezce Martyho McFlyho, je vlastně mix prkna a vznášedla. Tuhle nevšední záležitost představil ve svém videu světoznámý skateboardista Tony Hawk. Je otázka, jestli hoverboard vytlačí skateboardy z ulic, nicméně zábava to musí být parádní. Co by mohl být větší problém, je cena hoverboardu. Ta činí neuvěřitelných 10 000 dolarů. Za stejné peníze si pořídíte tolik skateboardů, že si s nimi můžete obložit garáž a ještě kolem postavit plot. Jenže jak to u podobných věcí bývá, cena jde většinou rychle dolů, jak se novinka šíří mezi lidi. Možná tedy stačí počkat, až bude mít hoverboard kdejaký klučina odvedle. Může to být tak za deset let.

Video

Zdroj: Extrastory.cz

Hodnotenie používateľov: 0 / 5

Hviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívne

Attacus atlas je největší motýl na světě. Rozpětí jeho fantasticky zbarvených křídel je až 30 centimetrů. Samička je přitom mnohem těžší a větší než sameček. Žije v jihovýchodní Asii, v Hong Kongu mu říkají motýl s hadí hlavou, protože obrazce na okrajích jeho křídel připomínají hadí hlavy. Motýl vypadá děsivě, jeho křídla ho mají ochránit před nepřáteli, ale jinak je zcela neškodný. Na jeho životě je ovšem fascinující jiná věc. Nemá vyvinuté ústrojí pro příjem potravy, takže ve stádiu dospělce prakticky nejí. Jako motýl ovšem žije maximálně dva týdny, pak jeho půst končí smrtí.

Video

Zdroj: Extrastory.cz

Hodnotenie používateľov: 0 / 5

Hviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívneHviezdy sú neaktívne

 

Drůbež už není to, co bývala. Během posledních šesti dekád se váha slepic zdvojnásobila a oproti roku 1957 jsou kuřata dokonce čtyřikrát větší. Kuřecí prsa, která dnešní strávníci s takovou oblibou konzumují, nabyla o 80 procent většího objemu. Kanadští vědci pro to mají prosté vysvětlení.

Příčinou rapidního růstu drůbeže nejsou růstové hormony, jak by se člověk mohl obávat, které ostatně jak v Česku, tak i v EU nebo například i ve Spojených státech amerických je zakázáno do krmiv přidávat. Kuřata jsou větší díky šlechtění a vysokobílkovinové stravě.

"Od čtyřicátých let začaly závody - soutěž o kuře budoucnosti, jejíž ideou bylo chovat kuřata hlavně pro maso," vysvětlil vedoucí výzkumu Martin Zuidhof z kanadské univerzity v Albertě. "Masný průmysl šel po nejrychleji rostoucích, nejefektivnějších plemenech," dodal.

Jeho tým chtěl zkoumat, jakým způsobem se změnila genetika kuřat. Pro účely výzkumu se použila tři plemena brojlerových kuřat: ta, co se běžně chovala v roce 1957, další z roku 1978 a nakonec plemeno z roku 2005 nazvané Ross 308. "Krmili jsme je všechny stejnou potravou a nepřidávali žádné hormony," zdůraznil Zuidhof. A k jakému výsledku jeho tým dospěl?

Kuřata plemene Ross 308 rostla o mnoho rychleji než ta z roku 1978 a byla čtyřnásobně větší než jejich předchůdci v roce 1957!

Zuidhof ujišťuje, že změny nejsou výsledkem genetických manipulací, ale výběrovým šlechtěním a vydatnější výživou. "Když je budeme o polovinu méně krmit, vyprodukujeme kuřata srovnatelná s těmi před 50 lety," podotkl odborník na chovatelství. Obavy z konzumace dnešních kuřecích pořízků proto považuje za liché."To je totéž, jako kdybyste řekli, že je nebezpečné jíst větší mrkve," poznamenal pro noviny The Huffington Post.

zdroj: Extrastory.cz